„Člověka děsí jen neznámo,
poznané přestává děsit.“ napsal velký duch, válečný pilot a spisovatel Antoine de Saint - Exupéry. Mnohokrát v životě jsem hloubku této pravdy poznal a platí ještě víc dnes a netýká se to jenom viru, možných léků nebo prognóz vývoje epidemie.
Poznání je doménou člověka a učit se znamená porozumět světu kolem sebe, zkoumat ho, nebýt v zajetí nepojmenovaných a nepoznaných sil, ale naopak stát nad nimi. I když samozřejmě s pokorou, protože toho vždycky bude víc, co ještě neznáme.
Proto bychom se neměli učit proto, že musíme (i když, koho z nás v nějaké fázi života nemusel do správných a důležitých věcí někdo nutit?) a ani ne proto, že to jednou budeme potřebovat (protože třeba nebudeme - ty věčné pubertální stesky určitě znáte), ale protože tím rosteme k stále větší svobodě.
Nejen svobodě, kdy díky tomu, že věcem rozumíme, se nenecháme druhými zmanipulovat a můžeme se rozhodovat správně a nezávisle. I svobodě člověka, který rozumí (nebo alespoň tuší), jak funguje svět, jaké je naše místo a úkol.
Svobodě, pro kterou nás poznání a pravda učí přestat se bát, otevřít oči a žasnout nad zázrakem světa a našeho života.
Přeji vám k tomu hodně odvahy a trpělivosti.
P.S.: včera jsme měli důležitou poradu, všechny informace vám přijdou do mailu a budou i na webu, tak si je prosím přečtěte.
