Čtvrteční pozdrav
Milí přátelé,
moc vás všechny zdravím. Včera dopoledne jsme měli s učiteli poradu – pár se nás sešlo ve škole, ostatní po skypu a hodnotili jsme vaši dosavadní práci i to, jak vhodně a v jakém rozsahu jednotliví učitelé práci zadávají. Shrnutí najdete během dne ve zvláštní aktualitě. Důležité je, že většina z vás pracuje dobře a úkoly zadává včas, učitelé s vámi a vy s nimi komunikujete. Nezapomeňte, že na kvalitě odevzdané práce mj. záleží, jestli si jí můžete splnit podmínky apod. A taky nezapomeňte, že se vážně učíte hlavně pro sebe, protože, jak říkala moje babička: „Co máš v hlavě, to Ti nikdo nevezme.“
Potom jsme se s Anežkou sešli na Letné s paní Chvostovou a společně trochu prostřihali Simonův strom. Bylo nám líto, že se nás tam nemohlo sejít víc, ale důvod byl více než zřejmý. Každopádně vás paní Chvostová moc pozdravuje a drží palce.
Mnozí z vás mě poslechli a udělali si procházku nebo i výlet do přírody, vaše fotky mě moc potěšily, jako bych tam byl na chviličku s vámi. Uvědomuji si, jak moc si člověk v podobných dobách, jako jsou nyní, uvědomí cenu toho, co měl a nyní nemá. Setkání s kamarády, úsměvy, objetí, posezení na dobré pizze nebo v kavárně, hry v lese, společné večerní sezení u ohně, nekonečné rozhovory o důležitých i nedůležitých věcech...
Můžeme být vděční za všechno, co už bylo a znovu za to v duchu děkovat. A můžeme si o to víc uvědomovat a radovat se z toho, co stále ještě můžeme a máme. Vítr ve vlasech, šálek čerstvé kávy (i když já kafe moc nepiju), vědomí, že na mě druhý myslí a třeba mi poslal zprávu nevo zavolal, zpěv ptáků a šumění vody, blažený okamžik, kdy uléháme večer do postele...
Vlastně by se teď nejvíce hodilo si poslechnout písničku Karla Kryla Děkuji. Původně ji napsal, jako součást nedokončeného mešního cyklu a tak, kdo chce, ji může brát i jako modlitbu.
Srdečně vás všechny zdravím a každému zvlášť tisknu ruku.
František
