Konec nehybnosti
Dneska vláda začne „rozvolňovat“ opatření (i když mám pocit, že někteří lidé s tím začali už mnohem dřív) – otevřou se některé obchody, farmářské trhy, služby. Je to ale trochu jako v dobrodružném filmu, protože pak budeme všichni napjatě čekat, jestli se změna projeví nárůstem nakažených. To by totiž mohlo ovlivnit, jestli se za pár týdnů budeme moct aspoň občas v menší skupině potkat nebo zůstaneme dál ve svých domácích mikrosvětech.
Stále víc z vás mi volá a píše, že se už nemůže dočkat, až se s kamarády i námi učiteli uvidí (dokonce měl někdo i nápad napsat ministrům, jak je to pro něj důležité). Buďme ale pořád trpěliví a zase trpěliví a neztraťme v tom těšení nebo nové nervozitě nic z toho, co jsme se v předchozích týdnech naučili o sobě a o světě. A buďme si nablízko co nejvíc tak, jak nás tento čas naučil – pišme si, volejme, mysleme na sebe. A samozřejmě se můžeme i modlit, aby se celková situace zlepšovala co nejrychleji, ale s pokorou a důvěrou, že ať to nakonec dopadne jakkoli, bude to tak, jak to má být.
Dneska v 9h zase bude on-line společňák a ve čtvrtek společná učitelsko-studentská rada, kde budeme mj. ladit postup v dalších týdnech. Čekají vás mj. dálkové a snad i polodálkové projektové dny, příprava expedice, snad brzy vyjde i „Kurýr“, takže se určitě máme na co těšit.
Tak zatím pilně studujte, hýbejte se a třeba začněte – mí a ksí, kterých se to týká, pracovat na profilových pracech.
A čtěte web, edukit i maily, ať jste v obraze a jedete v tom všem s námi.
A dejte o sobě vědět co nejčastěji, máme z toho vždycky velkou radost.
František
