Lambda-ZSV-A8 náboženství
Esej světová náboženství
- v eseji chci vysvětlit, co je to náboženství, religionistika, teologie, jaké známe základní druhy náboženství - historická, zjevená, přírodní, polyteismus, monoteismus. Použijte nějaký zdroj informací. Vyberte si jednu definici (citát) a vyjádřete se k ní. Můžete s ní souhlasit, nebo naopak nesouhlasit
- pak budu chtít vaše zamyšlení: čím je pro lidi náboženství, k čemu ho potřebují a využívají (obecně), co pro vás znamená náboženství, co pro vás znamená víra. Pak bych ráda, abyste popřemýšleli nad aktuální situací: "střetu, setkání" křesťanské Evropy s Islámem. Tato část je volnější, věnujte se tomu, co je pro vás na tomto tématu důležité.
rozsah: jedna strana A4
hodnocení:
1 bod - jméno autora, název podmínky, vlastní titul
2 body - gramatická preciznost
2 body - stylistická vytříbenost a vnitřní soudružnost textu.
4 body - použití citací a práce s odbornou literaturou, pojmy
5 body - uplatní v textu vlastní myšlenkové postupy, klade si otázky související se zadáním a snaží se na ně odpovědět
2 body – dodržení tématu
Finální známka
˂ 5 body N
6 - 7 bodů D
8 - 10 bodů C
11 - 13 bodů B
14 - 16 bodů A
Definice - citáty
Émile Durkheim: Náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, to jest k věcem odtažitým a zakázaným; systém víry a praktik, které sjednocují všechny své přívržence v jediném morálním společenství nazývaném církev.[16]
Gottlieb Fichte: Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli.[17]
Sigmund Freud: Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.[18]
Clifford Geertz: Náboženství je 1) systém symbolů, které 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že 3) formulují pojmy obecného řádu bytí a 4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že 5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické.[19]
Karel Marx: Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu.[20]
Rudolf Otto: Jádro všech náboženství tvoří posvátno, které je vlastní každému náboženství. Náboženství je pak vztah člověka k posvátnému.[21]
Alfred North Whitehead: Náboženství je loajalita ke světu.[22]
Ivan Štampach: Náboženství je reálný, životní, osobní vztah člověka k transcendentní zkušenosti.[23]
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Náboženstv%C3%AD
