Náměty na astronomické pozorování
Vážení přátelé,
děkuji moc Štěpánu Kovářovi, že připravil níže přiložený kompletní přehled toho, jak a co lze v této době pozorovat. V prosinci nám obloha svými inverzemi v nížinách příliž nepřála, takže některé informace možná už nebudou úplně aktuální a budeme je průběžně doplňovat.
Kdyby si, zvláště z ksí, ale i vyššího stupně chtěl splnit na pozorování podmínku do fyziky, ozvěte se mně nebo Filipovi, abychom si upřesnili, jak máu pozorováíní a hlavně protokol vypadat.
Slavná konjuknce už je sice za námi, ale velká část planet se stále dá hezky pozorovat. Taktéž mlhovina v Orionu a další krasavice. Tak tedy do toho, jasnou oblohu, teplý svetr a hodně štěstí!
František
Astronomická pozorování
Mnozí z nás jsme odkázáni na astronomická pozorování z města. Mimo záře pouličních lamp a městského života se dostáváme výjimečně. A když se tak stane, počasí nepřeje. Nevzdávejme proto pohled na noční oblohu z města, byť mnohé pozorovat nelze. Na druhou stranu mnohé krásy vidět lze stále. A navíc se při tomto pohledu můžete ujistit, že cestujete historií daleko snáze a daleko hlouběji, než kterýkoliv historik. Co by ten za takový luxus dal! Zadíváte-li se na galaxii M31 v Andromedě, pozorujete události před 2,5 miliony let...
Návštěva hvězdárny
Pro pozorování dalekohledem je nejlepší navštívit kteroukoliv hvězdárnu. V Česku máme nejhustší síť astronomických observatoří přístupnou veřejnosti na světě. Na každé hvězdárně mají výkonný dalekohled (většinou několik) a navíc průvodce. Mnohdy jsou to mimořádně vzdělaní lidé, je radost si vyslechnout jejich výklad a nechat se provést noční oblohou. Možná vás pobouřím následující prosbou, ale nemohu jinak. Vydejte se na hvězdárnu za krásného počasí, jinak nic neuvidíte. Nevěřili byste, kolik lidí v nepříznivém počasí neví jaký zvolit program a vyrazí na hvězdárnu. Není-li hezky, navštivte planetárium. Po České republice jich je několik a vskutku mimořádných. Například rekonstrukce toho brněnského byla nominována na prestižní architektonickou Cenu Miese van der Rohe za rok 2013. U pražského zas postavili věrnou kopii lunárního modulu Apollo 11. A pokud byste chtěli vidět největší meteorit v Česku o váze téměř jedné tuny, zajeďte si lanovkou na pražskou Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. Meteorit je hned u pokladny. S návštěvou jakékoliv hvězdárny či planetária opravdu nemůžete udělat chybu.
Pomůcky pro astronomická pozorování doma
Nejdůležitější je se na každé pozorování trochu připravit. Např. si dát za úkol poznat 2 souhvězdí a pozorovat 1-2 objekty. Nebrat si toho moc, jinak nabydete pocitu, že se v hvězdném nebi nikdy nezorientujete a vyjma Velkého vozu nepoznáte nic. To je škoda. Postupně to jde lépe a není to vůbec těžké.
Navedu vás na dvě základní pomůcky. František vás nabádá k programu Stellarium. Je to fantastický software, zdarma, má i webovou verzi (https://stellarium-web.org/) a samozřejmě i verzi do mobilu. Tu doporučuji zejména - namíříte na oblohu a telefon prozradí, jaké souhvězdí pozorujete (při pozorování si nezapomeňte přepnout na noční režim). Steallarium vás dokáže na zvolený objekt i navigovat.
Druhá pomůcka je také zdarma - The Evening Sky Map (http://skymaps.com/downloads.html). Každý měsíc se zde objeví nová verze astronomické mapy, kdy na její druhé straně naleznete objekty, které v daném období stojí za to vidět. A pěkně rozdělené do kategorií: viditelné okem - viditelné triedrem - viditelné v dalekohledu Mapu lze vytisknout na libovolné černobílé tiskárně A4. A víc opravdu nepotřebujete. Jen jasno a chuť se podívat vzhůru.
A jaký dalekohled?
Rád bych vás ujistil, že žádný dalekohled není dost velký. Proto se při domácím pozorování spokojíme s jakýmkoliv triedrem. Čím větší průměr objektivu, tím lépe. Takový myslivecký 7x50 s průměrem objektivu 50 mm je skvělá volba (ta 7 znamená sedminásobné zvětšení). Při pozorování je velmi důležitá montáž, aby se dalekohled co nejméně klepal. Nemáte-li po ruce pevný stativ s otočnou hlavou, velmi šikovně ho nahradí koště, strom nebo horní hrana plotu. Zkrátka cokoliv, co vám pomůže zklidnit dalekohled (nezřídka jsem využil i popelnici - bývají po městě všude a dneska mají kolečka).
Měsíc
Měsíc, náš nejbližší vesmírný soused, je krásný vždy. Stačí vzít jakýkoliv triedr a na jeho povrchu uvidíte krátery. Nejlépe, když Měsíc není v úplňku. Lze pozorovat moře (to jsou ty tmavé skvrny) a dokonce i pohoří a zlomy (na ty už potřebujete výkonnější dalekohled). K pozorování doporučuji výbornou pomůcku “Exploring Moon Phases Cards” od Pacifické astronomické společnosti. Ty vás naučí orientovat se na povrchu Měsíce díky pozorování na tyv. terminátoru - přechodu mezi osvětlenou a neosvětlenou částí. Jsou skvělé, snadné k použití a samozřejmě zdarma. Vyzkoušejte! Ke stažení ze stránek NASA zde: https://nightsky.jpl.nasa.gov/download-view.cfm?Doc_ID=649.
Jupiter
Jupiter se snadno nalezne - je velmi jasný a spatříte ho hned po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Pozorování planet je těžká disciplína, kdy jsou zapotřebí excelentní pozorovací podmínky a velmi kvalitní dalekohledy. Nicméně triedrem se dostaneme do časů Galilea Gallilei. Ten v okolí této planety objevil 4 měsíce. Ty dnes nazýváme Galileovy a jmenují se - Io, Europa, Ganymedes a Calysto. Výzkumy se hodně točí kolem Europy, protože vnitřní oblasti tohoto měsíce jsou v současnosti považovány za nejžhavějšího kandidáta na objevení mimozemského života ve sluneční soustavě. Měsíce okolo Jupitera obíhají poměrně rychle - zmíněné Europě to trvá 3,5 dne. Podíváte-li se tedy na Jupiter dva dny po sobě, budou jeho měsíce pokaždé v jiné poloze. A nahlédnete-li do Stellaria (hodně přiblížit Jupiter), snadno zjistíte, který je který. Budete sami překvapeni, když se na vlastní oči přesvědčíte, že tělesa se v kosmu opravdu pohybují! Od stolu je vám to jasné, ale zjistíte-li to vlastním pozorováním, dostane vás to. Věřte mi.
Další planety sluneční soustavy
Ty jsou v triedru stejné jako bez něj. Na jejich povrchu nic neuvidíte. Na prstenec kolem planety Saturn triedr nestačí, je zapotřebí dalekohled se zvětšením 40x a více - můžete zkusit vyrobit na školní 3D tiskárně nebo z trubek od vysavače. Detaily na Marsu jsou pozorovatelné až při velkém zvětšení 200x, tady školní tiskárna nepomůže a je potřeba jít na hvězdárnu. Jsme v Česku, nemůžete ji minout. Mars se nyní nachází téměř v zenitu, je to výhodná poloha pro pozorování.
Dvojhvězdy a vícenásobné hvězdné systémy
Noční obloha je plná dvojhvězd a mnohé z nich nám rozloží na dvě složky i zmíněný myslivecký triedr. Ný v souhvězdí Draka a epsilon v souhvězdí Lyry (to je dokonce dvojitá dvojhvězda; triedr ji však rozloží jen na dvě složky) jsou velmi pěkné příklady. A pak určitě v souhvězdí býka nevynechejte Plejády (M42) otevřenou hvězdokupu složenou z mladých hvězd. Snadno ji naleznete výše na východním obzorem. Okem dobře uvidíte 6 hvězd připomínající malinký Velký vůz. Zaměříte-li tam svůj triedr, uvidíte jak hvězdy přibydou. A v souhvězdí Býka ještě doporučuji Zemi nejlbližší otevřenou hvězdokupu (pouhých 153 světelných let) Hyjády.
DSO (mlhoviny, galaxie)
DSO = Deep sky objects. Z města a s triedrem je to těžké. Určitě nečekejte krásné barevné obrazy mlhovin a galaxií, které znáte z knih nebo internetu. To lidské oko nikdy nedokáže zaznamenat. V dalekohledech jsou to slabé rozmazané šedé obláčky. A malý triedr s nimi mnoho muziky nenadělá. Přesto doporučuji zaměřit se na spirálovou galaxii v Andromedě (M31). V ní by mělo být patrné jádro galaxie, mimo město byste mohli vidět i ta ramena. A druhý tip pak určitě zkuste mlhovinu v Orionu (M42). Triedr by vám v ní měl i ukázat 4 hvězdy, které jsou součástí otevřené hvězdokupy nazývané Trapez.
Meteorický roj
Padající hvězdy se dalekohledy nepozorují - nejlepší je uvelebit se do lehátka na opalování, pořádně se obalit dekami a hledět vzhůru. 14. prosince lze pozorovat tzv. Geminidy, jejichž maximum připadá přímo na půlnoc a pozorovací podmínky budou dobré, protože Měsíc bude v novu a nebude rušit svým světlem. Odhadovaný počet meteorů je až 150, a tak prosincové Geminidy budou nejvýraznějším meteorickým rojem roku 2020.
Konjunkce Saturnu a Jupitera
Velká astronomická událost nastane nedlouho před Štědrým dnem - 21. prosince 2020 dojde na večerní obloze ke vzácné konjunkci (úhlovému přiblížení) Jupiteru se Saturnem. Obě planety bude dělit pouhých 6 úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku! Jedná se tedy o úkaz století, spíše staletí - takové těsné přiblížení těchto dvou planet totiž nastalo naposledy v roce 1623 a znovu se tak stane až v roce 2080.
