Nedělní povzbuzení 2
Dobré ráno, přátelé,
už ani nevím, kde se původně vyprávěl tento příběh, možná v Indii:
Párek ptáčků si udělal hnízdo na mořském břehu a samička do něj snesla vajíčka. Brzy ale přišel příliv a vlna jim hnízdo sebrala. Ptáčci se ale rozhodli, že to tak nenechají, a že moře vysuší, aby hnízdo získali zpět. Letěli vždy nad moře, dotkli se špičkou křídel hladiny a pak tu kapičku vody, které na nich uvízla, setřepali na zem. Tak létali dni, noci...
Po nějaké době šel kolem světec. Dlouho je sledoval a pak se zeptal, co tady tak vytrvale dělají. „Vysušujeme moře, abychom získali zpět naše hnízdo!“ odpověděl ptáček odhodlaně. Světec chvíli mlčel a pak, když viděl jejich opravdovost a vytrvalost, poručil ze své moci moři. A to ho poslechlo a vydalo jim hnízdo i s vejci zpět.
Někdy se nám zdá, že jsme obklopeni mořem, že naše snaha je úplně marná. A rozum nám radí, že nemá smysl se snažit, protože je to beznadějné. Ale na nás není, abychom hodnotili, co bude a co má nebo nemá smysl. Na nás je, abychom opravdově a trpělivě plnili svůj úkol tady a teď, nebo třeba jen trpělivě procházeli situací, do které jsme postaveni. A ve správný čas určitě přijde rozuzlení. Budoucnost je totiž vždycky trochu nečekaná a je v ní i místo na překvapení a zázraky.
Přeji vám všem klidnou neděli a hodně dobrých zpráv.
František
