Závěrečné boje...
... se odehrávaly včera a den (i noc) opravdu nebyl nudný. Protože zatímco ti, kteří měli podmínky ve čtvrtletí splněné a pravidelně posílali úkoly, jsou už několik dní „za vodou“, ti, kteří čekali, že to nějak na poslední chvíli dotáhnout a posílali úkoly (nebo dokonce doplňovali podmínky z prvního pololetí, příp. vlastně ani neměli jasno, co jim chybí) teprve před pár dny, zažili napínavé a často i krušné chvíle.
Bohužel se ale nepotrestali jen sami sebe, jak rádi říkají (i když obvykle také – často opakovaně slibují, že už se příště poučí), ale i rodiče, kamarády a hlavně učitele, kteří v posledních dnech díky na poslední chvíli odevzdaným pracem zažili několik „nocovek“ místo aby se věnovali svým rodinám. Cimrmanova metoda „trestání učitele učitelem“ byla tím u nás dovedena téměř do dokonalosti...
Babička mi říkávala, abych si vždycky nejdříve udělal práci, do které se mi nejméně chce, že pak mi zbude jen to, co mě baví a těší. Tak to vypadá, že ti, kteří nechali dotahování těch školních do finiše, školu opravdu milujíJ .
No, doufejme, že nějaká zkušenost přeci jen zůstane a příště to bude lepší. Nebo myslíte, že ne?
Dnes nás čeká učitelská porada, kde všechno shrneme a dáme dohromady, kdo na expedici nakonec pojede a kdo se bude učit ve škole, pak budou nějaké on line hodiny a ve 13:30 všichni „přijďte“ na důležitý on line společňák, na který už bude navazovat zapisování do expedičních skupin.
A nezapomeňte, že už zítra jsou první zájmové aktivity, tak se těším, že se alespoň s některými z vás uvidíme.
Přeji všem hezký den a co nejvíce dobrých zpráv.
František
