ZVEME VÁS: Bubnování pro Bubny | 16. října, 17:00
Přírodní škola se v letošním roce stala oficiálním partnerem akce Bubnování pro Bubny,
na kterou vás srdečeně zveme.
Na nádraží Bubny se už popáté setkáme ve výroční den prvního židovského transportu z Prahy za protektorátu. Opět se pokusíme na tento den o tak trochu jiné vzpomínání veřejným happeningem, který má rozbouřit ticho mlčící většiny a také ticho největšího spícího brownfieldu Prahy a také ticho velkého tématu příběhů dvacátého století. O tom, jak současná xenofobie může korespondovat s krutými událostmi války se s námi přijdou zamyslet Zuzana Kronerová, Jaromír Bosák a další. Setkání uvádí Anna Polívková.
úterý 16. října od 17.00 do 19.00 hodin
vstup zdarma, www.bubny.org
Mlčící většina je byla a bude spolutvůrcem událostí, které se neměly stát a nemají se opakovat... Pasivním, ale nadčasovým. Proto letos bubnujeme proti mlčení a přihlížení k závažným společenským jevům, které se dějí kolem nás. Celý podzim roku 2018 otevíráme dialog k neonacistickým projevům na fotbalových stadionech. Výstavní panely pro Letnou a ulice Holešovic k expozici FOTBAL VE STOLETÍ FAULŮ budou 16. října představeny v hale Stanice Bubny, než se rozejdou na místa, kde začnou aktivně komunikovat s veřejností o paměti míst a neviditelných dramatech pod omítkou města.
Po celé řadě hvězd bubenického nebe, které jsme přivítali v minulých letech, vystoupí letos SAMBA BAND RADKA BŘICHÁČE ze ZUŠ Říčany v dramaturgii Miloše Vacíka. Partnerem letošního Bubnování je Gymnázium Přírodní škola.
Studenti studentům - to je heslo letošního Bubnování: Nádraží Bubny jde do přestavby na Památník Ticha a autoři jeho koncepce, pevně věří, že ti, kteří neodmaturují za dříve než za dva roky, se nového místa paměti dočkají ještě ve svém školním čase. Věří a doufají a potřebují Vaši podporu - i kdyby to bylo jen společné setkání v rytmu bubnů.
Rok 2018 je po všech stránkách jubilejní. „Kulaté výročí Památníku ticha“ je „0“.
Příběh Památníku ticha
PAMÁTNÍK TICHA je název projektu revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s. V současnosti jsou jejími hlavními aktivitami vývoj architektonického záměru a scénáře stálé expozice budoucího Památníku ticha, ale také výstavy a sezónní akce, které představuje široké veřejnosti. V koordinaci s širším okruhem partnerů je vyvíjena koncepce vzdělávání v budoucím památníku a v prostoru s ním spojeném.
Návrh podoby Památníku ticha od architektonické kanceláře ARN.
Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců. Toto stigmatizované místo se stane památníkem s moderně pojatou expozicí připomínající složité dějiny dvacátého století, ale také prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti.
Téma "ŠOA V NÁS" je jedním z nejsilnějších významů navrhované stálé expozice. Záměrem památníku je připomínat v nadčasovém dialogu nejen oběti válečných deportací, ale také stigma organizátorů konečného řešení a konečně pasivně přihlížející mlčící většinu...
Proto jsme zvolili projektový název Památník ticha.
Pokud se podaří v rozvoji metropole zachovat objekt nádraží Bubny jako místo paměti, pak o jeho pohnutou minulost bude jistě dostatečně postaráno a nikdo ji už z "brány nenávratna" nesmaže. Klíčem scénáře stálé expozice Památníku ticha je však nadčasový přístup ke stále se opakujícím závažným společenským jevům. Chceme ukazovat dnešní tváře stereotypů, obrazy xenofobie, rasové nenávisti a selekcí "jinakosti" v dnešním světě. V rámci sezónních projektů i v nabídce vzdělávaní se tedy budeme zabývat především současnými tématy, která mají v pohnuté historii své kořeny.
Projekt se dostává do povědomí veřejnosti a podporuje jej řada osobností. V roce 2013 byl ustaven Čestný board, jehož členy jsou bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, zvláštní poradce pro záležitosti holocaustu při americkém ministerstvu zahraničních věcí Stuart Eizenstat, Karel Schwarzenberg, Bill Shipsey, zakladatel "Art for Amnesty International", lord Alf Dubs a profesor Philip Zimbardo.
