Naučná stezka okolím Smolotel

Domů » O škole » Školní projekty » Naučná stezka okolím Smolotel

Od roku 2009 můžete navštívit Naučnou stezku okolím Smolotel a Makové hory, kterou vybudovali studenti naší školy. Nápad vznikl v průběhu výzkumu historie a současnosti okolní krajiny. Studenti si samsotatně napsali žádost o grant Nadace Vodafone Česká republika, která vybudování stezky finančně zaštítila. Mimoto stezku vlastnoručně zbudovali (včetně turistického značení, přípravy tabulí, jejich osazení a zabetonování apod.) a projekt od samého začátku až po vybudování stezky také řídili. Výsledkem je 7 informačních tabulí na cca. 6 km dlouhém okruhu. Stezka začíná na Smolotelské návsi, kde najdete první informační tabuli. Trase je každoročně udržována, generální revize a obnova proběhla v červenci 2019, setkali se tak původní tvůrci stezky s další generací studentů Přírodní školy. V září jsme pak stezku nově doplnili oficiálními směrovkami KČT na rozcestích.

aktuální stav stezky: otevřeno, schůdná bez problémů (07/2020),
v červenci 2020 proběhla pravidelná kompletní údržba celé stezky a značení

Ke stažení

Kostel na Makové hoře

Kostel nechal vystavět Jan Felix Chanovský – Krasilovský z Dlouhé vsi v letech 1719 – 1722. Vysvěcen pak byl Janem Rudolfem hrabětem Šporkem dne 5. března roku 1723. Tehdy přišli na Makovou i karmelitáni, kteří zde založili bratrstvo svatého škapulíře a přinesli milostnou sošku Panny Marie Škapulířské. Dnes najdeme na oltáři pouze její kopii, originál je uschován v depozitáři.

Po smrti Jana Felixe přišel kostel o potřebný přísun peněz. Řeholníci Makovou Horu opustili a klášter, který zřejmě stál na místě dnešní bývalé fary, vyhořel. Dodnes se ale s určitostí neví, jestli zde opravdu stál, neboť neexistují jasné historické údaje. Jisté je jen, že jeho výstavba byla v plánu, stejně jako vybudování ambitů kolem kostela, na které Chanovskému už nezbyly peníze.

Teprve od roku 1836 zde byla vedena farní kronika a následující období je proto již dobře zmapováno. zrušené za Josefa II. Hlavním důvodem byl narůstající zájem lidí o duchovní dění na Makové. Ani po josefínských reformách, kdy bylo zrušeno bratrstvo neupadl kostel v zapomnění. Byla zde vybudována dnes již neexistující křížová cesta. V letech 1853 – 1865 zde páter Jan Šrámek škapulířské bratrstvo obnovil. Důležitým mezníkem byl rok 1886 byla vydána brožura Popsání poutního chrámu Páně sv. Jana Křtitele a Matky Boží z hory Karmel Královny sv. Škapulíře na Hoře Makové v Čechách. Farář František Panocha v ní sepsal kompletní historii kostela.

Začátkem 20. století na Makové působili bratři Bosáčkovi, farář Vincent a malíř Josef. Druhý zmíněný byl blízkým spolupracovníkem Mikoláše Alše a zhotovil malbu nad presbytářem. Z tohoto období se traduje i historka o „čtyřnohém vodovodu“. Oslík, který nosil na kopec vodu, prý znal cestu nazpaměť, a tak chodil úplně sám. Dole vždy musel počkat, než mu někdo vodu nabere a pak vyrazil i s nákladem zpět. „Čtyřnohý vodovod“ je popsán a nafocen i ve farní kronice.

Významně zasáhla Makovou Horu první světová válka, pro jejíž účely byly z kostela odebrány zvony. Stejný osud mohl potkat i varhany, ale byly pro svou historicko uměleckou hodnotu ušetřeny. Po nástupu komunismu byly roku 1952 stejně jako ze všech farních úřadů i z Makové odebrány matriky. Zápisy o kostele byly nadále vedeny v obecní kronice a bohužel jen velmi spoře. Za zmínku však stojí vykácení mohutných a starých akátů u kostela, které podle památkového úřadu narušovaly statiku stavby.

Během komunistické éry se stav chrámu neustále zhoršoval, ale teprve po převratu přišla hlavní rána. Stejně jako spoustě jiných kostelů, ani tomu na Makové Hoře se začátkem devadesátých let nevyhnuly krádeže. Za oběť padly mimo jiné i vyřezávané sochy mistra Meyera v hodnotě jednoho milionu korun. Děravá střecha, opadaná omítka a všudypřítomní roztoči dokreslovaly obraz zkázy kdysi věhlasného poutního místa. Lešení obepínající kostel neposloužilo ani tak opravným pracím (reálně zde žádné neprobíhaly), jako spíš vandalům, kteří se zde realizovali. Vyhlídky Makové tak byli začátkem devadesátých let víc než chmurné.

Smolotely

Obec Smolotely se nachází v okrese Příbram poblíž hráze vodní nádrže Orlík. Ve zkoumaném území se nacházejí obce Smolotely, Smolotelky a Draha a významné poutní místo Maková hora. K zámku ve Smolotelech ještě patří blízké (již nefunkční) mlýny a pila.

V podloží se nachází převážně granodiorit a ortorula. Nedaleko od vrcholu Makové hory se je jejich rozhraní, poblíž kterého vznikaly zlaté žíly a ložiska gabra. Vzniklo několik pokusných štol ve třech různých časových obdobích, v každém se těžilo jen chvíli, protože vždy došly finance. Nacházelo se zde i jedno rýžoviště, ale to nebylo nijak významné. Na poli severně od zemědělského družstva se nachází velmi vzácná červená žula, která se vyskytuje jen na několika místech na světě.

Poblíž zkoumané lokality se nacházelo několik hradišť, ale první zmínka o obci Smolotely pochází z roku 1336. Nacházel se zde trh se smolou (díky tomu sem byla zavlečena borovice lesní, která je bohatá ne mízu), která byla pravděpodobně požívána na vojenské účely. Smolotely i okolní vsi pak jen rostly a rozšiřovaly se.

V centru obce Smolotely stojí barokní zámek, který byl přestavěn z původní tvrze za vlády Chanovských z Dlouhé Vsi. Za vlády tohoto rodu byl v letech 1719–1722 postaven i barokní kostel na Makové hoře, údajně společně s klášterem, ve kterém žili bosí karmelitáni. Dnes je kostel na Makové hoře využíván minimálně, mše se konají jednou měsíčně a mezitím je kostel zamčený. Zámek patřil před začátkem 2. světové války židovské rodině, jejíž jedna část uprchla do Ameriky a část druhá, která odmítla utéct, zemřela v koncentračním táboře. Za války zámek zabrala německá armáda a zřídila si zde malé velitelství. Po válce zámek zabavili komunisti, ale nebyl moc využíván, bylo zde zařízeno malé kino a na chvíli i hospoda. Dál se zámek nepoužíval a jen chátral. Přestaly se používat i mlýny, pouze pila funguje dodnes. Dnes mají Smolotely asi 217 obyvatel, vlastní úřad, poštu a faru v Milíně.