Divadelní představení Návštěva z Pravěku v Činoherním klubu

Petr Ginz,1942
František Tichý, 2019

Návštěva z pravěku

Divadelní představení na motivy knihy a životního příběhu Petra Ginze, mladého výtvarníka, spisovatele a šéfredaktora terezínského časopisu VEDEM. Ve hře se prolíná fantazijní dobrodružný příběh inspirovaný Julesem Vernem s mrazivou realitou životního osudu dospívajícího chlapce v době protektorátu.

Od února 2022 uvádíme představení v obnovené premiéře.

Po covidové pauze jsme nastudovali Návštěvu z pravěku s obměněným souborem 13 – 16-ti letých herců a hereček, rozšířili jsme i obsazení živého hudebního doprovodu.

Na jaře proběhla čtyři představení v Praze a jedno na Technické univerzitě v Liberci, 21. a 22. října 2022 jsme třemi představeními na nádraží Praha – Bubny připomněli 80. let od Petrovy deportace z Prahy do Terezína.

Při příležitosti 80. výročí vydání prvního čísla časopisu Vedem jsem představení v prosinci 2022 zahráli přímo v Terezíně v budově L417 (dnes Muzeum Ghetta), kde časopis v době druhé světové války v terezínském ghettu vycházel.

• Reportáž České televize - Zprávičky z představení na Nádraží Bubny / říjen 2022
• Reflexe obnovené premiréry představení v Divadelních novinách / říjen 2022

„Neumím vyjádřit, jak silně mě hra zasáha - to si člověk jakoby autenticky a zcela zblízka uvědomil hloubku Petrových myšlenek, jejich nesmírnou lidskost, angažovanost, citlivost, schopnost empatie...“

Michaela Vidláková, pamětnice terezínského ghetta, časopis Terezínká iniciativa - duben 2019

• Scénář: František Tichý na základě knihy Petra Ginze Návštěva z pravěku
• Režie: František Tichý, Jakub Fojtík, Michal Květák, Rozálie Kopecká
• Hudba: Enriko Štec, Vít Novotný, Josefína Nedbalová, Adam Tichý, Adam Pochman, Mikoláš Pešek
• Výtvarníci a scénografie: Magdalena Schmidtová, Prokop Císler, Viktor Komárek, Ondřej Kučera

Petr Ginz

Petr Ginz (1. 2. 1928 – 28. 9. 1944) se narodil v Praze ve smíšené židovsko-křesťanské rodině. Od malička byl chlapcem mnoha talentů – kreslil a maloval, zajímal se o historii i přírodní vědy, miloval pokusy i nové technické objevy, ale především četl a psal. Na židovské škole v Jáchymově ulici vydával časopis Rozhled, stal se starostou třídy.

V říjnu 1942 byl deportován do terezínského ghetta, kde byl umístěn na chlapecký domov 1 pod vedením prof. Valtra Eisingera (kterého kluci oslovovali Prcek a tykali mu). Zde začal za pomoci Kurta Kotouče vydávat dnes světoznámý časopis Vedem, v němž chlapci zachycovali kromě každodenní reality ghetta i život na domově, psali sem svoje úvahy, básně a povídky. V Terezíně také vytvořil několik desítek kreseb a maleb a aktivně se zapojil také do práce chlapecké samosprávy na domově.

V září 1944 byl Petr spolu s většinou kamarádů zařazen do transportu do Osvětimi-Birkenau a krátce po příjezdu zavražděn v plynové komoře.

Mladší sestra Eva i oba rodiče válku přežili a postupně přesídlili do Izraele, kde Eva (dnes známá izraelská výtvarnice Chava Presburger) žije dodnes.

Petrův příběh i odkaz obletěl svět, když jeho obrázek Měsíční krajina vzal na palubu raketoplánu Columbia první izraelský astronaut Ilan Ramon.

Návštěva z pravěku

… tak pojmenoval Petr svůj první dokončený román. Psal ho ještě v Praze, mladému spisovateli bylo tehdy 13 let. Svým příběhem chtěl vzdát hold svému oblíbenému Julesovi Vernovi, knihu uvádí historkou o nalezení zapomenutého rukopisu tohoto francouzského autora a i během psaní zachovává jeho styl a archaický způsob řeči.

Petr ale píše v době protektorátu, v podmínkách stále se stupňujících protižidovských opatření a hrozby transportů do neznáma. Do příběhu z Belgického Konga 19. století proto promítá obecné otázky dobra a zla, diskriminace i solidarity mezi dobrými lidmi, která všechny temnoty nakonec překoná.

Ke knize se chtěl vrátit v Terezíně, ale neúprosný osud byl rychlejší. Rukopis tedy podle jeho poznámek doplnila Eva, která ho také před 15 lety připravila k vydání.

Gymnázium Přírodní škola a Petr Ginz

Časopis Vedem a život a dílo Petra Ginze stály u zrodu projektu Terezínská štafeta. Ten už dávno přerostl rámec Přírodní školy a oslovil mnoho stovek mladých lidí v celé ČR. A to nejen prostřednictvím dvou ročníků soutěže Převezměte terezínskou štafetu, CD zhudebněných terezínských textů Slova zní zpoza zdí, divadelní hře Terezínské zvony a celé řady workshopů pro školy realizovaných ve spolupráci s Židovským muzeem Praha, ale i díky knihám Princ se žlutou hvězdou, Hned vedle bílá barva mráčků a Transport za věčnost.

Hra Návštěva z Pravěku se snaží uvést na jeviště Petrovu stejnojmennou knihu i jeho jedinečný životní příběh tak, aby prvoplánově neděsila, ale naopak vzdala hold síle ducha a snaze zůstat sám sebou i ve zlých časech.

Ztvárnění jednotlivých rolí se ujali studenti a studentky Přírodní školy napříč všemi ročníky a přípravě hry se věnovali především ve svém volném čase od podzimu 2018. Hudba a výtvarné řešení vzniklo pod vedením zkušených pedagogů v průběhu uměleckého výjezdu na Vesmír v lednu 2019.

Premiéra představení se uskutečnila s finanční podporou Velvyslanectví USA v Praze za podpory University of Wisconsin–Madison a Salesiánského divadla.

Ohlasy

S příběhem Petra Ginze jsem se seznámila již před lety, kdy jsem psala knihu o výchově v Terezíně. O to více mne zasáhlo divadelní představení Návštěva z pravěku, v němž se před očima diváků znovu odehrává těžký život dětí v Terezíně i pomyslný boj se zlem, doktátorem. Pomyslím-li, co se v současnosti děje na Ukrajině, je tato souvislost až marazivá. Jsem proto velmi ráda, že studenti Přírodní školy přijeli k nám na univerzitu do Liberce a odehráli zde pro naše studenty pedagogické fakulty, tedy budoucí učitele, toto působivé a divadelně i hudebně velmi kvalitní představení, jehož výtěžek byl věnován na pomoc Ukrajině.

doc. PhDr. Dana Kasperová, Ph.D., autorka knihy Výchova a vzdělávání židovských dětí v protektorátu a v ghettu Terezín a pegagožka na univerzitě v Liberci

V inscenaci Návštěva z pravěku se studentům a jejich pedagogovi F. Tichému podařilo působivě propojit fiktivní román Petra Ginze s jeho skutečným příběhem životním. Diváka až mrazí z podobnosti obou příběhů, přičemž ten fiktivní jako kdyby byl předznamenáním toho skutečného. Taková paralela existuje mezi tvorbou a životem jedné z nejznámějších dětských obětí holokaustu a tvůrci ji prozíravě využili. Inscenace poměrně detailně seznamuje mladé publikum s temnou realitou protektorátu, s nelidskostí nacismu, perzekucí tzv. "neárijského" obyvatelstva a jeho postupným uzavíráním za zdi ghett a následnými transporty na východ, v té době pro většinu lidí neznámo kam. Avšak i do této temné reality proniká světlo Petrovy přátelské osobnosti, jeho mladého života a nezlomné touhy po žití a tvoření. Tyto faktory a propojení s Petrovým dobrodružným románem Návštěva z pravěku přidávají inscenaci na stravitelnosti, divák i přes tragický životní osud většiny postav neodchází z hlediště zdrcen. Odchází přesvědčen o nekonečnosti duše, o její absolutní svobodě, kterou nespoutají ani hradby ghetta.

Příběh Petra Ginze je toho jasným důkazem. Petr je zároveň svědkem i obětí jednoho z největších pochybení v dějinách lidstva, které se už nikdy nesmí opakovat. Především proto je potřeba jeho příběh předávat dalším generacím, které budou jednou utvářet budoucnost lidské civilizace.

Matouš Danzer, dramaturg, divadlo Lampion, Kladno

"Kniha Návštěva z pravěku je dílem hodným nezměrného obdivu a to hned ze dvou pohledů. Především pro nádherné literární zpracování tehdy třináctiletým Petrem Ginzem, v němž tento velmi mladý, avšak zralý autor, prokázal nejen schopnosti vnímání tragické reality, ale i nadání srovnávat dva na první pohled zcela odlišné světy- obraz obyvatel koloniální velmoci konce 19. století a situaci šikanovaných židovských spoluobčanů Protektorátu Čechy a Morava pod nacistickou okupací. Petr Ginz se tak stal díky svému dílu géniem již během svého krátkého života. Můj obdiv nicméně patří i všem talentovaným mladým hercům, studentům Přírodní školy vedeným kolektivem ředitele Františka Tichého, kteří tak přesvědčivě postavy hry ztvárnili, a nadčasový příběh o boji dobra proti zlu Petra Ginze veřejnosti představili. Památník Terezín přivítá uvádění této hry v rámci svých vzdělávacích programů pro mládež a její uvedení rovněž podpoří na půdě jiných institucí.

PhDr. Jan Roubínek, ředitel Památníku Terezín"

Představení bylo opravdu výjimečné, slovy mého velmi náročného a vybíravého žáka z 8. třídy ZŠ: "Paní učitelko, to bylo nejlepší představení, na které jste nás kdy vzala." Nutno dodat, chodíme do divadla, a to na představení profesionálních hereckých souborů. poměrně často. Myslím, že k tomuto hodnocení, není třeba cokoli dalšího dodat, snad jen, že před Vámi a hlavně tvorbou Vašich děti smekám.

Alena Pěkná, ZŠ J. Gutha-Jarkovského

Divadelní hra Návštěva z pravěku mne hluboce zasáhla. Nedokázala jsem si představit, jak by bylo možné spojit verneovský příběh s vyprávěním o životním osudu jedné z obětí holokaustu, navíc v divadelním provedení, ovšem již při úvodních tónech mi bylo zřejmé, že se nelehký úkol podařil. Prolínání příběhů, vhodně zvolené paralely a podmanivá hudba věrohodně vykreslily obraz obou dějů. A nejen to. Velmi hodnotím zachycení vpravdě renesanční osobnosti Petra Ginze a jeho provedení dokonce v trojroli  jedním ze studentů (hlavní postava obou příběhů a hudební doprovod). Působivá byla i práce s přestavováním scény a rychlost střídání rolí jednotlivých herců.

Doufám, že divadelní hra bude mít dlouhý život s mnoha studentskými i profesionálními nastudováními. Její téma a zpracování ji k tomu předurčuje.

Eliška Bridges , průvodkyně