Dva přátelé
Už dlouho vám chci vyprávět staré indické podobenství. Dva přátelé odešli ze své rodné vesnice na zkušenou. Jednomu z nich se vedlo dobře a byl spokojený, druhý naopak po nějaké době zemřel. Když šel tím krajem poutník, který mířil do jejich rodné vesnice, mladík ho poprosil, aby tam o nich předal zprávu. Poutník rád vyhověl, ale když do vesnice dorazil a začal vyprávět o osudech obou přátel, zaměnil jejich jména. Takže příbuzní toho, který byl živý a zdravý, truchlili a toho, který zemřel, se radovali.
Je to vlastně jednoduše geniální – neovlivňuje nás skutečnost, ale informace o ní. Fyzici by řekli, že existuje jen to, co můžeme zjistit, změřit, uvědomit se (kvantovci dokonce, že věci začínají existovat teprve ve chvíli, kdy se je někdo uvědomí). Psychologové pak, že skutečné je to, co působí.
Buďme tedy opatrní k tomu, jaké informace o událostech kolem nás přijímáme (i kdo je pro nás vybírá a s jakým záměrem) a také, jak je podvědomě třídíme a hodnotíme i my sami (viz. vtip o poloprázdné/poloplné sklenici piva, znáte ho?). A nepodléhejme žádnému extrému – ani přílišným obavám, ale ani povrchní bagatelizaci a lehkovážnosti, protože bychom tak mohli přijít o příležitosti, který nám tento čas přináší.
Dobré ráno a krásný celý týden. A nezapomeňte na dnešní on line společňák.
František
